Jak pracovat s hydraulickým kladivem
(převzato z bagry.cz)
Věřím, že mnozí ze strojníků rypadel s demoličními kladivy mají v kabině pečlivě uložený návod k obsluze rypadla a snaží se jím řídit. A věřím také tomu, že od kladiva žádné dokumenty k ruce nemají, ať už z důvodu „stěhování“ kladiva z bagru na bagr nebo zakoupení staršího kladiva bez návodu anebo… ono se vždy najde mnoho důvodů, proč je něco tak, jak by být nemělo.
Hydraulická kladiva jsou velmi citlivá na údržbu a správné zacházení, a protože se navíc jedná o poměrně drahá zařízení, měla by se jim věnovat náležitá péče. Je důležité si uvědomit, že při nesprávném zacházení s kladivem se nejedná jen o „pouhé“ zlomení oškrtu (nástroje), ale jde především o narušování vnitřní konstrukce kladiva, které postupuje plíživě, až zcela nečekaně vyvrcholí nákladnou generální opravou nebo nákupem kladiva nového.
Na začátek bychom si mohli povědět o podstatné záležitosti, kterou je pravidelné promazávaní kladiva (v případě, že není osazeno automatickou mazací stanicí). Pomocí mazacího lisu promazáváme každé 2 hodiny (tzn. nejméně čtyřikrát za den) prostřednictvím maznice pouzdro, ve kterém se pohybuje oškrt. Předtím musíme výložníkem přitlačit kladivo k zemi tak, aby byl oškrt zcela zasunut v těle kladiva. Mazivo se totiž nesmí dostat mezi horní plochu oškrtu a úderový píst, jinak by pod velkým tlakem poškozovalo obě styčné plochy. Mažeme přiměřeně, nejlépe stejnými dávkami. U běžného mazacího lisu postačí 4-6 stlačení. Správně mazaný nástroj je pokryt nepatrným filmem maziva. Podstatná je i volba maziva, doporučuje se plastické mazivo s obsahem molybdendisulfidu, nebo ještě lépe molybdendisulfidu s grafitem. Při výběru je vhodné poradit se s autorizovaným servisem.
A nyní k samotné práci, při které je dobré dodržovat několik základních pravidel. Kladivo by mělo být ustaveno vždy kolmo k bouranému povrchu, v případě potřeby je možno jej odchýlit o cca 5° na každou stranu. Nikdy nenecháme nástroj vniknout příliš hluboko do materiálu, a pokud se to náhodou stane, nikdy se ho nesnažíme dostat ven páčením. S tím souvisí i to, že pokud se do půl minuty bouraný materiál neodlomí, měli bychom to zkusit na jiném místě. V ideálním případě bychom neměli na jednom místě bourat déle než 10 – 20 sekund. Postupujeme proto raději po menších úsecích, přičemž začínáme vždy od kraje. Nesmíme také zapomínat na to, že po delší činnosti kladiva na jednom místě se hrot nástroje rozžhaví a ztrácí svou pevnost. Když dojde k otupení hrotu nástroje, lze jej naostřit frézováním nebo soustružením, nikdy ne kováním.
Stejná ohleduplnost by měla směřovat i k samotnému nosiči, kterým je nejčastěji rypadlo nebo smykem řízený nakladač. Jejich hydraulické válce jsou v dnešní době vybaveny tlumením krajních poloh, a proto pokud je nechceme zničit, nepracujeme nikdy s plně vysunutými ani plně zasunutými pístními tyčemi.
V třeskutých mrazech, kdy teplota klesá pod –20 °C, je vhodné začít bourat, až se hydraulický olej zahřeje alespoň na teplotu 0 °C. Taktéž je účelné oškrt zahřát lehkým oťukáním, než se pustíme do opravdového bourání. Pokud možno se vyhneme tomu, abychom na zahřáté rypadlo osazovali promrzlé kladivo, protože horký olej způsobí ve studeném kladivu velká vnitřní pnutí.
Mimo oškrtů patří k pravidelným výměnám také spodní obrusné pouzdro a zádržné čepy. Proto jejich stav pravidelně kontrolujeme. Jejich přílišné opotřebení se může projevit mimo jiné i praskáním oškrtu v jeho horní části – ve zúžení pro čepy a nad ním.
S kontrolou tlaku dusíku to nepřeháníme, poněvadž při každém měření uniká až 10 % dusíku z kladiva. Z tohoto důvodu je lepší počkat na okamžik, kdy citelně poklesne výkon kladiva, a teprve poté dusík doplnit. Kladiva, která mají uzavřený dusíkový akumulátor, ztrácejí výkon pouze stárnutím dusíku nebo protržením membrány. U nich provádí kontrolu odborný servis. Pokud kladivo přestane pracovat úplně, před povoláním servisu zkontrolujte dotažení hydraulických rychlospojek, případně zda nejsou omylem prohozeny.
Pokud nebudete chtít kladivo po nějaký čas používat, položte ho vodorovně na dřevěné špalky. Při této příležitosti vyndejte oškrt a podívejte se, zda jsou pouzdra a čepy řádně promazány. Pozor na to, aby se mazivo nedostalo na horní plochu oškrtu ani na spodní plochu pístu! Po provedení kontroly a případném promazání vraťte oškrt zpět. V případě, že by mělo kladivo zůstat v nečinnosti déle než měsíc, je vhodné z něj vypustit dusík a zatlačit píst do kladiva. Jinou variantou je dusík v kladivu ponechat a umístit kladivo do vertikálního stojanu tak, aby byl oškrt zatlačen do kladiva.
Přečtení tohoto článku nemůže nahradit prostudování návodu k obsluze příslušného kladiva, nicméně dodržování výše uvedených zásad může jistě přispět k omezení nečekaných investic.